Akrylamid patří do skupiny potravinových kontaminantů relativně krátkou
dobu. A co je to vlastně za látku? Z hlediska chemických vlastností se
jedná o bílou krystalickou látku bez barvy a vůně o molekulární hmotnosti 71
g/mol. Je dobře rozpustný ve vodě, acetonu a etanolu a v ostatních
polárních rozpouštědlech. Jedná se vlastně o jednoduchou sloučeninu uhlíku,
vodíku, kyslíku a dusíku (CH2=CH-CONH2). Vyskytuje se ve dvou formách a to akrylamid jako monomer a
polyakrylamid jako polymer. Z hlediska nebezpečnosti se jedná o látku
Potravinová intolerance stejně jako alergie na potraviny patří mezi potravinové reakce, které jsou souborně označovány jako potravinová přecitlivělost. Potravinové alergie i intolerance se vyskytují u predisponovaných jedinců a jejich problematika je velmi složitá. Diagnostika těchto poruch je časově náročná a vyžaduje trpělivost a spolupráci pacienta.
Potravinová intolerance. Jak to, že to co je pro většinu lidí
neškodná látka, je pro některé lidi jed?
Alena
Janků
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v
Českých Budějovicích
Je intolerance totéž co alergie? Není: potravinová intolerance, na rozdíl od
potravinové alergie, nezahrnuje imunitní reakci. Pod pojmem intolerance se rozumí
nesnášenlivost. Potravinová intolerance je způsobena nedostatkem nebo absencí
látky nebo látek, které se v organismu podílejí na zpracování stravy. Když
sníme potravinu se složkou, vůči které je náš trávicí systém intolerantní,
systém není schopen zpracovat danou potravinovou složku a dostaví se netypická
reakce organismu - zvracení, dávení, průjmy, kožní projevy, plynatost, bolesti
břicha, křeče. Onou zásadní látkou, která našemu tělu chybí nebo které má tělo
nedostatek, většinou bývá enzym či více enzymů štěpící intolerantní složky.
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých
Budějovicích
Ministerstvo
zdravotnictví varuje před nebezpečnými výrobky z Ásie, které mohou
uvolňovat rakovinotvorné látky do jídla během vaření. Neskladujte potraviny
v keramických nádobách, z glazury se uvolňují těžké kovy.
Nepoužívejte teflonové pánve, uvolňují toxické látky. To jsou doporučení, která se na nás valí ze
všech stran. Jak rozeznat fakt od fámy? Opravdu se lidstvo tráví používáním
nevhodného kuchyňského nádobí? Kdo a jak to kontroluje?
Zdravotně sociální fakulta
Jihočeské univerzity České Budějovice
Umělá sladidla můžeme rozdělit do
dvou základních skupin. Do první skupiny se řadí sladidla, která jsou chemicky
připravovaná. Do skupiny druhé se řadí
náhradní cukry.
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity České
Budějovice
Při
požáru jsou pro postižené osoby a zasahující hasiče nebezpečné čtyři faktory
spojené s ovzduším v místě hoření: zvýšená teplota prostředí, snížená
koncentrace kyslíku, kouř a toxicita vznikajících plynů a par. Organismus
každého zasahujícího hasiče je během hašení jakéhokoliv požáru vystaven účinkům
různých toxických látek. Společný účinek souboru těchto toxických látek je
synergický. Mezi nejčastější toxické plyny vznikající při hoření patří oxid
uhelnatý, oxid uhličitý, nitrózní plyny, chlorovodík, fosgen a kyanovodík. Kyanovodík vzniká při hoření polyamidu
(silon, nylon), ABS (palubní desky automobilů), PAN, polyuretanu (molitan),
močovinoformaldehydové pryskyřice (umakart, lepidla, laky), vlny, peří, přírodního
hedvábí. Obecně se s vysokými koncentracemi kyanovodíku můžeme setkat při
požárech bytů, skladů textilu a obchodů s oděvy a interiérů dopravních prostředků.
Muškátový oříšek –
koření i psychotropní droga Lucie Jelínková
Zdravotně sociální fakulta
Jihočeské univerzity České Budějovice
Muškátové oříšky
jsou plody tropického asijského stromu muškátovníku vonného (Myristica fragrans). Zemí, ve které se
dnes muškátovníky nejvíce pěstují, je Indonésie. Muškátové stromy jsou až 20 metrů vysoké, stále
zelené. Mají plody,
ze kterých se odstraňuje dužina a získává se tak muškátový oříšek.
Zdravotně
sociální fakulta Jihočeské Univerzity České Budějovice
Každé hospodyňce se už
určitě někdy stalo, že našla ve spíži plesnivý kompot nebo zavařeninu, ve
skříňce zapomenutý kousek chleba a v košíku nahnilé jablko. Co s tím?
Opatrně sebrat plíseň, odkrojit a zkonzumovat nebo rovnou celé vyhodit? Odpověď
na tyto a další otázky naleznete v tomto článku.
Zdravotně sociální
fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice
V životním
prostředí se přirozeně vyskytují tisíce druhů bakterií. Většina z nich
je pro člověka užitečná – např. ty, které využíváme při výrobě mléčných
výrobků nebo piva. Takovéto bakterie prospěšné pro život jsou označovány jako probiotické (5). Na druhé straně existují patogenní bakterie, které mohou u
člověka vyvolat otravy z potravin. Jsou
způsobené jedy (toxiny), což jsou produkty bakterií bílkovinného charakteru
přítomné v potravině. Bakteriální onemocnění z potravin jsou i
v rozvinutých zemích poměrně častá i přes mnohá hygienická a technologická
opatření, která jsou při produkci potravin uplatňována. Většině onemocnění lze
zabránit, budeme-li znát způsoby, jak bakterie v potravinách zničit nebo
jim nedovolit se množit. Hlavně by měli takové způsoby a správné zacházení
s potravinami znát ti z nás, kteří jsou nejvíce ohroženi (5,6)
Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
